Pečeť a znak

Historie obecní pečeti a znaku

Hovoranská obecní pečeť je jednou z nejstarších vesnických pečetí na jižní Moravě.

Je přitištěna k tzv. katovské listině, kterou se obce příslušející k hodonínskému hrdelnímu právu v roce 1613 zavázaly přispívat na vydržování hodonínského kata. Na rozdíl od ostatních pečetí přitištěných k této listině se stalo největším problémem určit, jaká znaková figura byla vlastně do štítu hovoranské pečeti vložena. Obec přitom trvala na udělení svého historického znaku. Až podrobný rozbor dějin obce vedl k závěru, který je nejpravděpodobnější. Vesnice, v 16. století pustá, byla podle smlouvy o převodu hodonínského panství Janem z Lipé Juliovi hraběti ze Salm - Neuburgu z roku 1594 v posledním desetiletí tohoto věku nově vystavěna a osazena. Proto dostala do znaku prvky z erbu své vrchnosti: Jde o ostrev z historického znaku Ronovců a polštář, užívaný v klenotu držitelů hodonínského panství - pánů z Lipé. Z erbu pánů z Lipé odvodil autor návrhu i barvy znaku hovoranského.

Rozhodnutím č. 52 ze 4.6.1998 tedy Hovorany obdržely znak, v němž je ve zlatém štítě na červeném polštáři se čtyřmi střapci postavená černá ostrev s osmi suky. Prapor převzal barvy a hlavní figuru znaku: žlutý list s červeným žerďovým pruhem, zabírajícím jednu třetinu délky listu, s černou ostrví s osmi suky. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

(zdroj: oficiální web obce Hovorany)